Z historie sudické knihovny
(Zdroj: Kniha Sudice 1238 – 2018)
Rok 1902
Sudice byly městečkem, kde byl čilý obchodní a dopravní ruch, nechyběl zde však ani pestrý kulturní a společenský život. Iniciovaly jej ve svých pěveckých, divadelních a sportovních vystoupeních především –
místní spolky, zejména hasičský a sportovní hrací
spolek,
obě sudické školy se svými žáky a učiteli,
kostelní sbor a kapela.
K prohlubování zájmové činnosti, vědomostí a vůbec vzdělanosti nepochybně významnou měrou přispěla obecní knihovna, k jejímuž založení dal obecnímu představenstvu pokyn ratibořský landrát.
Dne 21. 6. 1902 vyzval starosta na jednání zastupitelstva přítomné k založení spolku, který by měl v programu vytvoření a vedení knihovny. Po složitém jednání se však zastupitelstvo většinou hlasů usneslo odložit založení knihovny pro plnění dalších neodkladných povinností.
Rok 1937
Odbor Matice Opavské založil v Sudicích v roce 1937 i českou knihovnu, kterou vedl zdejší poštmistr Augustin Starý.
Rok 1946
Z podnětu ONV v Opavě, referát osvětový, byla v září 1946 v Sudicích zřízena Veřejná obecní knihovna, jejímž předsedou byl zvolen učitel František Doležal, knihovníkem Silvestr Brablec, pokladnicí Lucie Švarcová, jednatelkou Emilie Brablecová a členem Helena Šimková. Knihovna neměla ani jediné knihy, ani finančních prostředků. Jediným jejím majetkem byla stará knihovnická skříň, kterou používala obecná škola.
Rok 1948
Důležité místo měla v kulturním životě obce obecní knihovna. Roku 1948 byla umístěna v budově MNV Sudice. Na schůzi MNV dne 2. 3. t. r. bylo rozhodnuto přemístit ji do budovy čp. 63. V tomto roce měla knihovna na regálech 286 svazků knih, z toho 58 pro mládež.
V březnu 1951 schválil MNV Sudice knihovní radu ve složení:
předseda Jaroslav Švidrnoch,
jednatelka Božena Martínková,
pokladnice Vlasta Špačková.
Rok 1956
V roce 1956, kdy byla knihovnicí Věra Capíková, už byly tyto prostory pro provoz knihovny nevyhovující. Do malých místností se nevešly ani všechny skříně s knihami.
V roce 1969 vystřídala dosavadní knihovnici Karlu Hrdou ve vedení knihovny Šárka Smékalová. Knihy se půjčovaly jednou týdně.
V roce 1971 byla knihovna provizorně umístěna ve svobodárně domu čp. 17 a spravovala ji Božena Šaršová. Půjčovalo se vždy v neděli dopoledne.
Knihovna byla uložena ve velmi nevyhovujících prostorách a její provoz byl ohrožen, až se zastavil úplně.
Po delší přestávce v roce 1977 se ujala vedení knihovny učitelka Božena Šaršová, po ní v roce 1979 Zuzana Uhlíková. Obě vedoucí knihovny se přes trvající stísněné podmínky snažily o úspěšnou práci knihovny, a to zejména s mládeží. Sudická knihovna měla své pobočky v Rohově a Třebomi a patřila i s pobočkami do působnosti Střediskové knihovny v Bolaticích.
Přes uvedené těžkosti byla sudická knihovna včetně jejích poboček v provozu i během 80. let. V roce 1984 měla
5.466 svazků knih, 258 zapsaných čtenářů, a poskytla 11.409 vypůjček.
Všechny knihovny půjčovaly jedenkrát týdně, jejich nové, vyhovující uložení však stále nebylo aktuální.
V roce 1989 poklesl i přes úsilí vedoucí Barbory Šaršové počet čtenářů na 78, z nichž bylo 49 dětí,
i počet vypůjček na 2.712 knih.
Po léta plánované uložení knihovny v kinosále se neuskutečnilo.
Rok 1991 a roky následujícící
V roce 1991 byla přestěhována místní knihovna do budovy Obecního úřadu Sudice, kde měla příznivější podmínky. Knihovnicí byla Antonie Vavrová a půjčovalo se jedenkrát v týdnu.
Dobře si vedla v nových prostorách v budově obecního úřadu i místní knihovna, kterou nadále vedla Antonie Vavrová. V roce 1996 měla knihovna 34 návštěvníků, z nichž polovina byla mládež do 14 let. Zájem o půjčování knih v dalších letech narůstal – v roce 1998 bylo v knihovně poskytnuto na pět stovek výpůjček. V roce 2000 bylo na regálech místní knihovny uloženo 2.593 knih, z toho 2.050 svazků beletrie a 543 svazků naučné literatury.
